Vyšší průmyslová škola stavební byla zřízena dne 1. září 1951 v Kadani – městě se starobylou kulturou sahající až do 13. století před naším letopočtem – na místě zrušeného zdejšího gymnázia, jehož budovu převzala. Vznik nové školy zapříčinila nesporně poloha Kadaně, neboť se s ní počítalo jako s centrem hnědouhelného revíru a tyto záměry pak zřejmě vedly k myšlence existence nové střední školy v tomto městě. Prvním ředitelem se stal učitel gymnázia Karel Žuček.
Studium na škole zahájily dvě třídy prvního ročníku stavebního zaměření. Ačkoliv zpočátku nebylo zaměření školy zcela jasné (o nejasnosti svědčí nejen vzpomínky prvních studentů, ale i některé písemnosti, v nichž se objevuje i zmínka o VPŠ keramické), začala se škola později jednoznačně profilovat jako škola stavební.
Blízkost hnědouhelných dolů a možná i dolů uranových v Jáchymově a mohutně se rozvíjející těžba vedly k tomu, že již v roce 1954 se název školy změnil na Průmyslová škola hornická v Kadani.
V polovině 50. let se vážně uvažovalo o vybudování nové budovy průmyslové školy. Stávající školní budova nevyhovovala především výuce odborných předmětů. Chyběly řádné laboratoře, rýsovny, prostory pro kabinety. Školní budova vykazovala známky značné zchátralosti. Pro budovu nové průmyslové školy byl vybrán prostor dnešní ulice Pionýrů pod Svatým vrchem, zatímco stávající školní budova se měla proměnit na domov mládeže. Součástí nového areálu měly být i byty pro učitele. Nicméně ani pádné argumenty tehdejších kadaňských činitelů o výjimečnosti kadaňské průmyslové školy nevedly ke zdárnému dokončení projektu.
Avšak v 70. letech vlivem přílivu nového obyvatelstva do regionu, které našlo zaměstnání v prudce se rozvíjejícím energetickém průmyslu, se počty žáků výrazně zvýšily. Rostoucí potřeba nových učeben vedla nakonec ke schválení a následné realizaci stavby tzv. nové budovy, která byla přistavěna k budově stávající v letech 1975 až 1978. Součástí této nové stavby se stala i nová tělocvična.
Vážným problémem bylo i ubytování studentů, kteří za vzděláním cestovali ze vzdálenějších míst. Z počátku byli ubytováni přímo v budově školy, později se na internát přeměnil tehdejší hotel Svoboda na náměstí. Tento internát však neposkytoval studentům dostatečnou kapacitu.
Nastalým problémem v době 50. let byla stabilita profesorského sboru. Citelný byl nedostatek interních učitelů odborných předmětů – především stavebních inženýrů. Ostatní učitelé, kteří mnohdy přicházeli nedobrovolně, strávili na škole rok či dva a snažili se o svůj rychlý návrat do vnitrozemí.
Jak je již patrné z výše uvedeného, měnil se často pod vlivem různých událostí název školy. nejinak tomu bylo také roku 1957 (přesněji 1. 9.), kdy opět ministerstvo školství mění název školy, tentokrát na Průmyslovou školu stavební.
Počátkem 60. let prožívá škola další změny. Řízení přechází z KNV v Karlových Varech na KNV v Ústí nad Labem. Opět se mění název, nyní na Střední průmyslovou školu stavební. K 1. 9. 1964 měla již SPŠS 10 tříd denního maturitního studia, 6 tříd večerního studia a 1 třídu externích studentů. Pedagogický sbor sice stále nepatřil k nejstabilnějším, ale již zde byla poměrně početná skupina kantorů, pro které nebyla Kadaň cizím městem, ale místem, kde spolu s prací našli i svůj nový domov. Jen namátkou uvedu jména Bebr, Chmelík, Kresl, Kapl, Cejnar, Vopat…
Škola se i přes všechny překážky rozvíjela dál. V roce 1978 byl na SPŠ zřízen díky rostoucímu zájmu další nový studijní obor nazvaný Technická zařízení budov. V 80. letech překročil počet studentů denního studia číslo pět set a vedle 17 tříd denního studia probíhalo na škole do konce 80. let i studium dálkové a večerní. Studovali zde i žáci z rozvojových zemí Afriky a Asie.
Po změně společenských poměrů roku 1989 prošla škola nelehkým obdobím. Řada učitelů – především odborných předmětů, kteří v průběhu roku 1991 ze školy odešli, se dokázala uplatnit mimo školství, z řady z nich se stali úspěšní podnikatelé ve stavebnictví a projektanti, mnozí se uplatnili ve veřejných funkcích či státní správě. Škola se tak opět musela potýkat s problémem stabilního učitelského sboru. Vyřešením nejen tohoto problému byl od 1.4. 1992 na základě výsledku konkurzního řízení pověřen PaedDr. Zdeněk Hrdina, který v této funkci pracuje do dnešní doby.
Po změně společenských poměrů (1989 – 1992) se projevil klesající zájem absolventů základních škol o technické obory, což se nevyhnulo ani stavařině. Východiskem se stala změna struktury studijních oborů. Probíhající změny ve stavebnictví si vynutily potřebu vést absolventy k získání hlubších znalostí z oblasti ekonomiky a podnikání. K 1.9.1993 byl otevřen první ročník čtyřletého studijního oboru Obchodní akademie. O rok později byl na naší škole zřízen čtyřletý studijní obor Management ve stavebnictví, zaměření asistent podnikatele. Změny se odrazily i v novém názvu školy. Škola od roku 1993 nesla název Střední odborná škola Kadaň.
V souvislosti se změnou zřizovatele v roce 2001 došlo k zatím poslední změně názvu na Střední průmyslová škola stavební a Obchodní akademie, Kadaň, Komenského 562, příspěvková organizace.
V roce 1996 se škola stala členem Asociace středních průmyslových škol.
